Aviča ráda začíná všechna vyprávění frází: "Vyjeli jsme a...." Pak samozřejmě následuje výčet všech činností, zastávek, jídla a tak dále. Určitě vám tedy je jasné, kdo je autorem tohoto článku :-)

Ráno jsme se sešli na nádraží a….

1. Bylo nás 10( 8 statečných, Aviča a Pavel). Mezi statečnými byl Sáček, Matěj, Barča, Kuki, Bára, Ellenka, Aleš a Zuzka.
2. Cesta do Domažlic byla luxusní, Regionova nebo jak se ten vlak jmenuje, byla příjemně vyhřátá, místa dost, a tak nám nic nebránilo sedět poblíž sebe a krátit si cestu hraním Černých historek.
3. První cesta v Domažlicích vedla na oběd, abychom posléze hlady a vyčerpáním nepadli. A protože vím, že „palačinkárna“ nezklame ani nabídkou, ani prostředím, vedli naše kroky tam. Tak jen pro inspiraci měli jsme palačinku s čokoládou a kokosem, s karamelem a lesními plody, s vanilkovou omáčkou a ovocem, s čokoládou a banánem, s čerstvým strouhaným jablkem, karamelem a oříšky, pochopitelně vše s pravou!!! domácí šlehačkou,  a taky luxusní toasty, zmrzlinu se šlehačkou. 
4. Tělocvičnu jsme našli dobře a naštěstí tam bylo otevřeno dřív a domažličtí pionýři ze skupiny Mír už tam byli, tak jsme nemuseli stepovat v zimě venku, převlékli jsme se a hurá na hru s obřím míčem, na Kin-ball. Zkoušíme v kruhu různě odpalovat, podržet obří míč nad hlavou, hodit ho dál. A potom už je oficiální začátek, rozcvička, kdy se zdravíme  s tím, koho potkáme JMÉNEM. Protože máme všichni jmenovky, tak to jde hladce.
5. Rozdělení na dvě skupiny a hrajeme. Jedni se pokouší proniknout do tajů hry Kin-ball a druhá půlka zase hraje s míčem a obíhačky. Potom už hrajeme všichni, střídáme se spravedlivě. Na všechno dohlíží hlavní rozhodčí Martina a světe,  div se… trochu nám to jde a tak se dostává ke slovu i taktika.
6. No a potom už se blíží 16. hodina a my pádíme na vlak domů, takže ještě společné foto a velké DÍKY za to, že jsme mohli přijet.
7. Cesta zpět opět luxusní, jedeme skoro sami, tak svačinkujeme, kecáme, hrajeme Černé historky a těšíme se do sprchy…
8. Tedy, musím konstatovat, že mě docela bolelo všechno, co na těle mám. Ale rozhodně nelituju, že jsme jeli. A podle reakcí dětí, nelitujou taky.
9. Těšíme se, až si kin-ball zahrajeme u nás, protože tenhle obří míč máme taky.
10. Uděluju všem pochvalu za to, jak se chovali.